Cesty, co nikam nevedou

Cesty co nikam nevedou,

některý lidi tě podvedou 

tvou víru podemelou.

A pak prázdné hlavy bez recipientů melou.

Otvory sluchu dovnitř,

ušima ven,

Jsem na Zemi 

jen pouhým snem?!...

Počkej a co ty?

ty nejsi ani snem,

prostě něco blábolíš

mě to nezajímá,

tak tě díky svědomí nevnímám

ani o Vánocích.

Nebudu se omlouvat,

jsi na řadě, jsi první.

Jsem soudce 

z lidí tvůj poslední,

ale čas už 

ti netika 

ani ve vteřinách 

Tvá křivost vyšla do ticha.

Spousta známých nevnímá tvou auru

jedu plnou

tvá lidskost jakoby neexistovala,

Vrať se zpátky tam,

tam, kde tě vyslechnou.