šípkové růžence

Naši slavní předci

by ti vykopali

věčné nocležiště

až za hřbitovním plotem,

ale spletli by se v tobě;

věřila jsi totiž,

třebaže ne v pána boha,

a je-li – za to,

co sis vytrpěla,

by tě on vzal jistě k sobě...

Byla bys uložena ke spánku

na rozcestí či ve staré zahradě

pod stoletým šípkovým trním,

tam by se ti, myslím, i líbilo

Ať už je ale tělu konec,

kde chce, duše stoupá –

po nespočtem

vyšlapané nebeské dráze

tam, kde se cítí

doma

Svislý plamínek svíčky

ti mává

a já připojuji

přání šťastné cesty

*21. 12. 2025