Mámě do nebe

Mámě do nebe

 

Posílám ti přání do nebe,

starají se o tebe andělé?

Slavíte nahoře narozky?

Dostaneš i teplé ponožky?

 

Dá ti někdo, od srdce polibek?

Sedne si, věnuje pár chvilek?

Chytne tě, obejme, postiská?

Řekne slovíčka, ať se nestýská?

 

Ptám se, vím pořád dokola,

chodím doma jak mátoha...

Kalendář mluví, snad každý rok,

že v stejný den, měsíc, prázdný krok...

 

Vzpomínka na tebe přiletí,

ráda bych stiskla tě v objetí...

Proč zrovna ty, táta, rodina,

slzy tečou mi do klína...

 

Vím, že přítomnost má být cíl,

pořád smrtí se nesmířím...

Dnes bychom, smáli se, slavili,

všichni pohromadě bavili...

 

Proto zde pláču a vzpomínám,

přání do nebe posílám,

děti, vnoučátka objímám,

k domovu vašemu vodívám,

fotku zažloutlou čistívám...

 

Snad moje přáníčko doletí 

za mě i za moje dvě děti...

Chybíte moc moje zlatíčka,

moc slz, už skáču do rybníčka...

 

Tak aspoň pošlete cokoli,

že v nebi, nic vás už nebolí...

Ráda vás mám a vzpomínám,

do prázdna ruce teď objímám...