Čas

Sama sebe se ptám,

proč ten čas tady mám.

Co mám dělat,

nevím kudy kam

jít a kde se ptát,

jak vše nepodělat…

Rafička rafičku mine,

kolik toho člověk stihne.

A vráska každý den

přibývá mi pod čelem.

Trochu kape, mžik i prší,

nikdy se už nevysuší.

Pak se vodou brouzdám,

po kolena zapadám.

Za chvíli tonouce,

o záchranou prosíce.