Jak sníh dopadá na tvou tvář,
víš, že pomalu roztáváš
Smutně točíš prstýnky vlasů
Posloucháš ozvěny hlasů
dávno zemřelých.
Zavřenýma očima
Vidíš svět
/se otáčet/
a v údolí plném vět
sama sebe neztrácet
chtěla bys.
Teď bytostně cítíš
své potřeby těla
a víš, že neztratíš
co ztratit si chtěla.
Temná voda
břehy mele.
A zrovna tahle se ti povedla...:) Ta semi fakt líbí ... Některé věty tam, prostě to všechno sedí... Prosakuje tam něco zvláštního ... jop ... prostě 100% ... :)
30.06.2007 09:47:00 | Zuz.