Lampa

Lampa osvětluje zemi kolem,
to je úděl všech těch kolem,
světlo šířit v sobě tmu,
my usnuli jsme ve zlém snu.

Snu kde lampa nesvítí,
kde neřesti se neštítí,
kde smrt je klíčem ke štěstí,
kde láska končí na smetišti.

Tak řekni mi tedy,
kudy tudy,
všude zní ty hrozné bludy,
ty v hlavě mi zní zas a zas,
já za chvíli si vyrvu vlas.

Pomluvy a špatné skutky,
nepochopím tyhle rozsudky.

Zločin vyjde bez trestu,
a viník běhá po světu.

Oběť v rohu sedává,
tam kde je lampa vyhaslá,
co světlo dávno nešíří,
a v duši chlad se rozšíří.

Pravda v tichu umírá,
hlas oběti už zaniká,
lampa stojí bez hlasu,
němý svědek toho nečasu.

Kdo lampu znovu rozsvítí?
Kdo cestu moji osvítí?

Kdo nepodlehne téhle tmě,
když světlo zhaslo dávno v mně?