xxx

xxx

Môcť byť malým dievčatkom pri tebe,

mať bláznivé nápady, 

môcť zviesť ťa pri mesiaci.

 

Závidím tvojim perám,

že dotýkajú sa v tichosti seba,

 

keď stíchne deň a ty ľahneš si k spánku

mlčíš v prázdnej postreli už ani

sny neprichádajú, nieto ešte ty.

 

Moje myšlienky sú mŕtve,

ako kvety vo váze

pozvoľna zabúdajú že žili, niekedy.

 

Odchádzam, z myšlienok na teba,

nie je to až taká katastrofa,

mohlo byť horšie.

 

Mohla som ťa milovať,

privriem dvere,

či v nich budeš alebo nie.

 

Už nečakám, vzdávam svoju nádej,

na dotyk, či trochu nehy

odchádzam do samoty v sebe...

 

Autor Bosorka9, 15.02.2026
Přečteno 99x
Tipy 16
ikonkaKomentáře (4)
ikonkaKomentujících (3)
ikonkaDoporučit (0x)

Komentáře

16.02.2026 09:06:58   Sid

Smutné ale moc hezké..

líbí

16.02.2026 09:07:37   Bosorka9

díky...

líbí

15.02.2026 18:40:37   PIPSQUEAK

Sladkobolná a jímavá báseň. Je to těžké rozhodnutí, ale člověk by nikdy neměl ztratit sám sebe. Tolik ti rozumím.

líbí

16.02.2026 07:33:44   Bosorka9

nestratiť sám seba je ťažké...

líbí
© 2004 - 2026 liter.cz v2.5.6 ⋅ Facebook ⋅ Threads ⋅ X ⋅ Nastavení soukromí ⋅ Osobní údaje ⋅ Provozovatel