Sen před bouří

Zdá se mi často, že každý nový den bouří hned z rána
Cloumá mnou ještě dobíhající sen, a stává se mou malou zlostí
a žlutý kouř se šíří
Že bych snad vstoupil do vlaku, který jede do neznáma
Neodvážím se pohledět ven, a přitom bych viděl ranní záři
A proč ten kouř vlastně žlutý je? Že by zlatá magma?
Obdivuji a zajímám se proč takové barvy vidím
Zastavte prosím někdo ten vlak
Protože, chci také klid a ať nikde nestraší žádný podivín
Přítom to příchozí světlo rušil jen hustý šedý mrak
Zažeň chmury modrý světe
Proč modrý? Však nerozeznám ani barvy
Ani nedoufám, že něco v mém nitru někdy rozkvete
Bojujme přátelé s vlastími démony
Zažeňme chmury a ochutnejme hořké čokoládové bonbóny