Usínání

Obloha pomalu tmavne až do černa
Oči se klíží a hlava již klimbá
Jako kdyby už přicházela poslední života hodina
A kolem dohrává smutná hudba

Snad že by se zastavil čas?
A všechno krásné i temné mizelo v černé díře
V duši se rozpíná stesk a ďas
Najednou již nevím kde jsem, snad někde na vysoké hoře?

Náhle letím hlavou dolů vstříc smrti
Sen prožívám až do konce
Vidím záblesk vlaku na podivné to trati
Hrůzou probouzím se a bodne mě u srdce

Pot z čela zdřevěnělou rukou si stírám
Náhle jen ticho a třepu se strachy
Náhle ho přeruší budík zvonící, starý to krám
A slyším, vstávej a mazej do rachoty !