Konec

Přemýšlím o konci, jak sedím v křesle,
a zírám do prázdna, žít se mi nechce.
Ačkoli svítí ta světla bíle a jasně,
vidím jen tmu a cítím se špatně.

Tak skončím s tím, rychle a snadno.
Takových možností, můžu si vybrat.
Která je nejlepší? To je mi jedno.
Ať se jde celý svět vysrat!

Jenom co dopíšu tyhlety řádky,
Změním se v nic, vrátím se zpátky.
Nechci už problémy, trable a zmatky,
jenom mi líto je, otce a matky.

Tak to je vše, co tady zanechám.
Jenom pár vět, už skoro nedýchám.
Vidím už cíl, nevnímám, pospíchám...