Jaké to všechno bylo

Tvé hnědé vlasy ve svých slzách smáčím
a své břemeno s řetězem
za sebou vláčím.

Pomalu umíráš
a víš to
ještě předtím vzpomínáš
jaké to všechno bylo.

Jaký byl svět
jaká byla krajina
jak voněl růže květ
jak chutnala sklenice vína.

Jak díval ses z okna
jak vítal jsi mě domů
když pršelo
a byla jsem celá mokrá.

Jak vysoká byla postel
a jak voněl prací prášek
jak vypadal kostel
bzučení barevných vážek.

Proč ťukal jsi do klávesnice
pořád to samé jméno
proč nenáviděl jsi vesnice
a proč byl jsi chvílemi démon?