Anotace: Co k tomu říct?Sama nevím..snad jen,že když dva rozdělí smrt,je to smrt dvojnásobná
Zapomeň
Na tváři polechtal tě lehký vánek,
do uší zazněl ti hukot vod,
na větvi zpíval píseň skřivánek,
z trávy dělal mu cvrček doprovod
Ze stromu spadl na zem žlutý list,
okolo tebe ozval se šum křídel motýlích
Tys otevřela knihu básní a začala číst,
zpoza stromů ozval se dětský smích
Ty děti tvoje byly,
ten smutek na tobě byl znát,
přišly za tebou aby tě potěšily,
chtěly si s tebou jenom hrát
Jenže ty-jakoby jsi zestárla
Odmítla jsi je,přesto milý hlas
Srdce tě zabolelo-na mě jsi vzpomněla!
Ale je to už dlouho a tvůj hlas poznamenal čas
Tak už nesmutni!
Stalo se to tak dávno..
Buď zase krásná a veselá
navždy,moje dámo
Má krásnou první a poslední sloku - jo, v tom konci jsi to vystihla.
16.05.2007 07:39:00 | Rádoby zoufalá
Jen jsem chtěla napsat, že jsem prožila to samé... a moje pocity tahle básnička taky přesně vystihuje. Prý všechno zahojí čas, říká se. Jak ale zahojí tu dvojnásobnou smrt?
08.05.2007 23:06:00 | alena*