Anotace: Jedna z těch "starších"...To jsem tak jednou otevřela oči a budík ukazoval 3 hodiny ráno. V sobě jsem cítila něco divného, takové..zvláštní prázdno. Ano, v tu dobu už jsem věděla, že je to pryč...ale mozek..ne a ne to pochopit...pořád jen to prázdno.
Jen černočerná tma
a
zapnutá televize..
..rozklepané tělo
co nenasytně chtělo..
dostat hlavní roli..
...
Je pozdě..
..obraz bliká..
Tak lhostejně a suše
oznámí že
příběh končí..
"Šťastné duše"..
tak se seriál jmenoval..
...
..a někdo odnesl televizi
a to jsem si myslela, že tahle básnička pochopit nejde když člověk neví, o co se jedná...ale...zdání klame :)) taky..děkuji :)
09.05.2007 21:37:00 | Black.Giraffe
Tohle se mi moc líbí...hodně dobře jsi to vyjádřila. ta paralela s televizí a s těmi stupidními seriály..chápu, co myslíš.
09.05.2007 21:33:00 | paranoidandroid
pesimismu? moždá maličko :) spíš bych to nazvala...hm...realitou? :)) ale jinak...děkuji za hodnocení...hodně to potěší ještě k tomu od někoho kdo píše tak krásně...(prohlížela jsem si některé Tvé básničky..) děkuji..
09.05.2007 21:20:00 | Black.Giraffe