Anotace: Hledáme smutek a bolest, jen aby jsme mohli okusit radost a štěstí. A když najdeme tohle šílenství, nevíme co s ním.
Jsem slunce svit...
... ránem opilý!
Křídel šum...
... zemřelých ptáků.
Kapka deště...
... omámená bouřkou.
Prastarý epitav...
... rozbitého náhrobku.
Jsem tvým stínem...
... v noční krajině.
Jsi ta co trpí...
... nevině.
Všechny tvá dílka co sem zatím stihla přečíst se mi líbila, ale vadí mi na nich jedna věc a to ta že jsou všechna pesimistická. Takže by to možná chtělo toršku radosti, ale co já můžu vědět kolik radosti máš v životě. Každopádně ti řeknu jednu věc. Vždy po bouři vyjde slunce.
23.05.2007 21:13:00 | anduine
Černá růže, to je z podzima, lásko. To byly ještě jiné časy. A kdo vůbec ví, kam povede cesta teď.
19.05.2007 12:38:00 | Eleonor Delkagear
Prosíííím!!! NeZkrývej se! Radši se Skrývej!!! Uááá!!!
------
Jinak pěkné!
16.05.2007 15:06:00 | Hannazka