Sonický prach

Sonický prach

Anotace: Před dávnou vteřinou zachvění v útrobách sedmimilimetrového ticha, klíč k temné straně objevil zářný princip rozštěpení bludných studentů jedné iluze.

Vystřízlivění mělo přijít při mladých učních jara, přicházející s přeorientovanými prioritami literárního jitření, při jádru všeho zlatávého bahna, základu svícnu uhasínajícího nad travinami, prózou mnoha přelévajících útvarů s postavou palety oblastí a vrstev, postavou bojující o scelující anamnézu celkového žánru tvůrčích vyzařování Bytí.

 

Především něco velmi podobného stručným fázím o prominutí mělo koncipovat "Oneiromanty" jako nadčasový mix, přijímající rezonanci při všech okolních lidských bytostech, ve skutečnosti dost prosté dobové renomé, mých potenciálních postav, když scházím dolů, vyhlazuji a ladím vůdčí role vnitřních nepřátel a temných složek napadající celkovou vnitřní harmonii mých doléhavých hodností částicové mechaniky Žití.

 

V ty hojné momenty, kdy se ptá a zapomíná vaše jméno a přesto to s vámi myslí dobře, ví o vás, že potřebujete vyklidit prostor novým nápadům, od technologických po metafyzické, konečně sloučené v jeden proud, budoucí zasazení do zrcadla doby, jak jej světy budují a smiřují s prostředky jejich energetických nákladů, vysouvajících proti moci, jež nás utváří v práci nad Časem.

 

Buduvání světů bez zračivých postav není jen mutací divotvorné báze světa jako přátelského nitra, ale je soustavně ohlodáváno vnitřním soukolím, plným příznačných stop jdoucích k metodě meteriorů na výsadě vidoucího mizení autobiografických prvků života v oceánu a dějiště mysli, jak zrovna racionalita obchází dětství, stává se současnou a dospívá po slabých místech autonomního Klíčení.

 

Osou s důležitými pojmy se stává jen okamžik, kdy pojmy nesoutěžně kombinujeme s tichými vlohami přirozenosti, obracíme lem proti banálním přilnavostem života a necháváme plavat stranou jsoucích některé pohrdavé aspekty existence, jako plochý kalkul, nepřílišnou přesvědčivost a slabou vodivou éterického fluida, procházejícího celým siločarným územím světa a Příběhu.

 

Ať už se k příběhu stavíme jakkoliv, meze jeho podstatných možností  nás modifikují, technická předimenzovanost zastírá dobré schopnosti fabulování, zastavují a omračují tě bídné prostředky na každém kroku, ne jen při přijetí trpělivé aukce času, odpoledního zázemí k tvůrčím výpadům, ale dokonce i příjemného planktonu z říše reflexe, stavící se kriticky přes potíže způsobené vitalitou oněch sil, kterým přikládáme značnou část našeho spisovatelského Úkolu.

 

Připravit se prostorem k emancipaci literární povídky je jakýmsi uvodníkem k pomoci vzniku úsnoví Salviorionuum, kdy Salvairos a Apeiros obnovují svá četná působení v personifikacích, alegoriích a lidech, kteří boří hranice reálného, virtuálního, budoucího a současného, jako ostrov nevymezitelného jádra Poezie, s poctivými a usilovnými prvky prózy, roznětu po hladkých dlaních oslnivých stěn paměti.

 

Tím se přibližují další nápadné vědecké postupy s hrstkou a fabulí cyklotronické imanence, pod inteligibilní vrstvou koncentrující zestejnorozené atributy pootřelé váhy okamžiku, sledujícího přísným dohledem mimozemské aktivity samotkou váhu stranící zlým kolostrojům vnitřních eónů a enkláv Člověka, ke kultům nových trendů na odvrácené straně všech kanálů, kterými přijímame soukvětí každé jednotlivé informace, jako faktoru na přiznání Srdce, Temného slunce Siriova predního jiskření za potomkem uhlíků, po nichž vede cesta.

 

Onou nosnou hroudou "Jak by to mohlo celé fungovat?" je psací menzus čtení, vytváření a přetváření, svého znovupojetí dotvářející a sebevzdělávající, při čirých obratech a živých zvratech, pro koho se postava jeví jako bytost, a pro které čtenáře (zda-li vůbec existující podvědomou subharmonií jejich protipólů) se ono podivné víření cíleně píše, aby vyslovolalo dost jasné prvky zřeďěné touhou po oscilací vlastní fagocytózy ?

 

Od nezařaditelné spektrální proteinové fúze po mnohonásobně zřetelnější odštěpcích integrální gnóse, přes počátky archaismu a prehistorické manévry kvetoucí v  tlupách při rozdělávání ohňě, do částicového mořského urychlovače lidských životů v "kovech" a zájmech skupin konspirativního thrilleru, až k rozletovým mileneckým tříbením space opery, budoárů lián a organel proti proudům láv času a vizí s křikem silulet represe a svobodné kategorie letové dráhy new weird kalibrace nad nádražím vznášejícím se mystickoiu paleomanii psychotronických scifi, vše pojídajících, úsnubně jdoucích až k soumraku budoucí alternativní historie, pečlivě vypsané a vykonstruované jako speciální Vesmír lidské konstrukce, se všemi odrazy uvnitř letokruhu samorostů myslitelných plazmat, kde autofagie fosforeskování pojídá organely a plástve ničemných a slepých bohů a pojídáných vnitřních represí, mučených vražednou vzpourou masokombinátu lidských bytostí, po serafických spirálních eskalátorech břitů,  vstávaje modlitbou pro vnitřní nepřátele a vnější nepokojné bytosti, uvádějící je na svaté místo nesmírného kolotoče životů a představ v nich obsažených, rozlišených, oněmnělých a zdráhavě svítících v ranní mlze a nedělním dešti.

 

Nad klínem kláves se třesou dílčí podíly o romantickém utopizování, křísené a laciné deziluzování přináší prospěch hrám budoucnosti, přechodná virtualita nahrazuje holografické emblémy sálů a multikin, ve kterých mediální sou-gnóze vizuálních a sonických materiálních částic zobrazování aktivuje naše prostory utkané z ideační nesvobody a jen těmi hvězdokupami vstoupíme při supertechnologiích do nové galaxie, vydáme se s dvojníky na cestou časem, objevíme mnohé silulety vynálezů ztracené "v čase a konceptu" až vyšlehneme památku nad diskuzí uvnitř stran, za příbojen hran, dosud usvědčeným z pátraní po věcech, jež mají teprve přijít, aniž je žádáš že je na čase jít, zažít stáří, usnout a navěky umírat.

 

Dokládajícím osudem byla lokální báseň napsaná vánkem z temných víček květin, ztracených dávnou sílící bouří vcházející do ranních ovzduší tíživého šatstva vzpomínek a jejich zašlé, obkládající umámené doteky tantrické elevace, cytoskeletární dojmy, které to v tobě dokážou probudit, sedícího s tím šátkem varujících dermálních vzývání, jejichž suché dna jsi nosila dřív dřívím šťípaná k rozebrání, když ti bylo necelých sedm nebo osm let a budila jsi děti z pláče snů a tvářila se přitom ohleduplně, laskavě a vyvoleně, až si z toho celé kolo uvědomilo, že skončí v hrobech dřív, než se probudíš a daleko v tvé hrudi se rozední, když spatříš ten hořkosladký šnečí slůj, šnečí požehnání nad spáleným tvarem ohlodané organely energie všech let tvých, štastně posledních.

 

   TRIUMF ŽIVOTA VYPÁRANÝ, VYPRÁZDNĚNÝ KAPITOLOU NÁSILÍ, AGRESE, NEGATIVITY VĚKŮ.

             STO LIDSKÝCH AUTOBIOGRAFIÍ ZEMŘELÝCH V JEDNOM ŠTĚKU.

                   TISÍCERÉ PROŽITKY SETKANÉ  V OPAKOVANÉ SÉRII.

                       ZNOVU POJÍDANÉ PENTALOGIE O ZROZENÍ.

                             BĚHY V PŮLI SETKANÉ JIHEM ČLOVĚKA ZAZDĚNÉHO    

                                    

                                         V  CELOU ÉRU ÚSILÍ, SVOBODY, 

                                            HŘEBY ZANÍCENÉ ŠEDINY VODY.

 

                   PERA TICHÝCH, LIDSKÝCH ŠLÉPĚJÍ, PLNOSTI CHIMÉR,

                         MĚLCE TEPNUTÝCH SÉPIÍ, BOŽÍ EVANGELIA ZMIJÍ,

                              CO JE ZDE PANE, VĚČNÉ, TO PROŽIJÍ, AČ MI ČAS RUKOU HUDBY UBIJÍ

                                        CO SILOU TVOU I MNOU PŘEBIJÍ. 

 

           Po všech operacích touhy,              která se sama prodávala,

svlékala                    se do posledního palečku,

vzývala sudičky nicoty,              nářky temnoty,

líce rozervané blahem,            spáry pomilované               ostrovem       vysávajících,

upíří               boje tenat            a setkání            v archetypu zlých mocností,

             veškeré násady                při bojích a harmoniích,

říše           tisícekvěté zaniklé               v jedné půli

jedné                              ruky tlesknutí.

 

                                                  P  říběh zničen          než       byl    vysloven.

               F ascinující smrt. 

                       Blaženných smyslů nemilosrdná.

 Všemi odpuštěná.

                Všemi milovaná

 

Nařčená            z               nevinných                                  potratů

                            odvátých                                  při jitřních

               ústích                          v tělech

                  na           krovech

                                                                          věků.

 

 

 

Autor Happyyz, 10.05.2014
Přečteno 964x
Tipy 0
ikonkaKomentáře (0)
ikonkaDoporučit (0x)

Komentáře
Ještě nikdo nekomentoval.
Pokud chcete vložit komentář, musíte se přihlásit.
© 2004 - 2024 liter.cz v1.6.1 ⋅ Facebook, Twitter ⋅ Nastavení soukromí