Květy v záhonu vadnou
to skrápí je déšť májový
poslední kapky na zem spadnou
a zmoklý květ je jako nový
Těžký mrak se dál vleče
jako herka zapřažená v ekvipáži
až déšť z okapů vyteče
svůj nepoměr k zemi vyváží
Obloha rozpuští sivé lokny
prudký pláč se z mraků řine
dešťové krůpěje zvoní pod okny
co z nich louže jsou ve vteřině
Po dešti pročistil se vzduch
nebe roztrhlo smuteční flór
ten kvítek vzal si bůh
tam někam do Jizerských hor