Pohádka

V chudé tvrzi uprostřed polí,
zemanův syn si osud volí,
"Otče, rád bych šel na zkušenou,
vrátit bych se chtěl s novou ženou."

"Dobrá synu, zvol si svou cestu,
myslím, že je čas na nevěstu,
aby ses vrátil bez následků
věnuji ti zbraň dávných předků."

Vyryté heslo na tom meči,
co převzal s láskyplnou péčí?
"Slabé ochraňuj, silných se straň,
hlídej si čest a cti svou zbraň"

Vydal se chlapec za osudem,
jen s mečem, oděn v šatu chudém,
únavou mhouří víčka. Přesto,
zahlídne náhle v dálce město.

Netušil, co ho vlastně žene,
do města, jež je potažené,
suknem, které má barvu noci.
Měl ale divný, zvláštní pocit.

Šenk vyhledal v tom divném městě
a než se zmínil o nevěstě,
než osvěžil se dvěma pivy,
vyslechl si ten příběh tklivý.

"V království divné větry dují
a hlavně v nedaleké sluji
usídlil se drak vícehlavý.
Víš, co je zdrojem jeho stravy?

Princeznu by chtěl. Naší zrovna.
Prý jinak tudle zemi srovná
a tak se náš král s vervou snaží,
vítězi udat její paži."

Když todle slyšel náš rek mladý,
nedbal dál úzkostlivé rady,
a k dračí sluji vyšel rázně,
bez stopy starostí a bázně.

Před slují střet se s krásnou pannou,
jíž velké slzy z očí kanou,
tu řek jí: „nedávej si vinu,
než bez tebe žít, raděj zhynu."

A už drak ze sluje se dere.
Však bard se před ním nepo ....
a neboť ruka není líná,
v kruté řeži mu hlavy stíná.

Pak z posledních sil, po utkání,
nad každou z hlav se s mečem sklání
a jazyk z tlamy odřezává.
A usne - to se někdy stává.

V tu chvíli jako na potvoru,
cizí muž přistupuje k tvoru,
bere hlavy a pak i krásku,
nožem si vynucuje lásku.

A ve městě je velká sláva.
Král rozkaz strhnout sukno dává
a chystá svatbu tomu muži,
co pro princeznu risknul kůži.

Svatební průvod lidé zdraví.
Cizí muž ukazuje hlavy,
o které právě obral draka.
Netuší, že se nad ním smráká.

V tu chvíli totiž zprostřed davu
ozve se: "ukaž nám tu hlavu",
pak vetřelec ukáže dlaně
a v nich má jazyk hrozné saně.

Věřte, bylo to pozdvižení,
zjistit, že v tlamě vůbec není,
to co tam každý očekává
a co má v hubě každá kráva.

A zatímco cizí muž skučí,
panna se vrhá do náručí,
svému pravému spasiteli....

A to je vlastně příběh celý...