Černobílá fotka z mládí,
dívka se tam usmívá,
byla to má první láska,
dneska s jiným přebývá.
Nostalgicky teď se dívám,
na to děvče z mladých let,
jistě už je dneska babkou,
vždyť i já jsem starý kmet.
Přesto byla krásně něžná,
naše láska nesmělá,
tenkrát jsem si vážně myslel,
že jsem našel anděla.
Jenže anděl, co má křídla,
vždycky někam odletí,
skončilo to celkem brzy,
dnes mám jinou v objetí.
člověk rád zavzpomíná u fotografií a proto užívat si, ať máme na co vzpomínat-milé
13.03.2008 15:58:00 | mikyša
Jsem ráda, že nevzpomínám sama. Prožila jsem něco podobného. Halóóó pane, neznáme se? ;)
12.03.2008 21:17:00 | Verule
Taky máme doma bednu se starými fotkami, občas se kouknu, čí jsem mohla být dcera...:)
11.03.2008 18:11:00 | prostě Zuzana
Perfekní. Nostalgie je zvláštní. Já taky občas vzpomínám nad fotkami, nejhorší ale je, že to nejlepší zůstane jen v naší paměti, to nejde zaznamenat.
11.03.2008 16:44:00 | Rikitan
asi jsi myslel v oBJEtí ;) jako, že se objímáte... protože jinak by to chudinka byla tvá oběť :D
11.03.2008 07:54:00 | prostějanek
Jo to už jsou první lásky, zbydou po nich jenom vrásky, vzpomínky na hezké chvíle, vzdálené už velké míle:-)
10.03.2008 23:23:00 | grázlík
Jj, básenka moc hezká a je dobře, že rád vzpomínáš, ne se smutkem v srdci a slzami na tváři ...
10.03.2008 19:29:00 | NikitaNikaT.