Na ježka si Lenka sedla,
zaječela bolestí,
nahoru se hbitě zvedla,
může mluvit o štěstí.
Do křoví hned ježek pláchnul,
rychle se tam zahrabal,
nestačí, že močem páchnul,
o život se obával.
To máš kliku, bodlináči,
že jsi zmizel ve křoví,
zadek bolí mě až k pláči,
chce to obklad ledový.
S brekem domů Lenka běží,
už ji přešlo močení,
na břichu vám týden leží,
strašné je to mučení.
Usmívám se a doufám, že mi se nic takového nepřihodí. A kdyby přecik jen, mám miláčka, co zadeček pohladí a něžné zulíbá, to se mi pak brzo uzdraví! :o)
17.10.2008 10:45:00 | NikitaNikaT.
:) hehe tak to se Ti povedlo, dobre se cetla, pobavila celkový dojem skvely..
15.10.2008 22:17:00 | Roger
No nazdar :-D
A jsem první literák, co si to oficiálně přečetl, hustý...
Lence i ježkovi přeji brzké uzdravení ;-)
15.10.2008 21:23:00 | Chancer