Konečně
Konečně
Miluji tě, jsem tvé páže,
ač ta slova neříkám,
ostychem se jazyk váže,
stydlivým to nešikám.
Kolik básní já jsem složil,
nikdo je však neslyšel,
velkou něhu do nich vložil,
jenže Amor nepřišel.
Nechce se mu šípy střílet,
pro jednoho nešiku,
proč má se mnou trable sdílet,
to prý nemá logiku.
Rázně jsem potlačil trému,
odvahu si dodával,
a k polibku vášnivému,
hned jsem další přidával.
Komentáře (7)
Komentujících (7)
Doporučit
Tisk
Četla jsem báseň několikrát, chodila mezi řádky... ale dílko samo o sobě vypovídá na první pohled... ST¨! za obsah, tu jistou vnitřní sílu.
18.03.2009 12:25:00 | NikitaNikaT.
Krásná na dobrou noc, ještě skočím na balkon a nadeženu ti nějakého amorka :-))
17.03.2009 23:55:00 | jita.1965
Tys políbil toho Amora?? :-D Ne, já to chápu...Amor je rozmazlené děcko co si střílí z lidí..a do lidí!
17.03.2009 21:33:00 | Chancer
Amorku, ty magorku,
jsi pro Psavce břemenem,
přistaň u něj na dvorku
a dostaneš řemenem...
Raděj se od Psavce kliď,
když na tebe volá,
odnese to tvoje řiť
bývá vždycky holá!
17.03.2009 20:28:00 | zzlatý
