Potkal jsem ji jednou z rána,
zdála se mi nesmělá,
její jméno bylo Jana,
pohled měla anděla.
Na skleničku chci vás pozvat,
prohodit pár slovíček,
můžeme se lépe poznat,
nejsem žádný zajíček.
Zavrtěla rázně hlavou,
kdepak sbírka motýlů,
nenajdete takhle pravou,
tlačíte moc na pilu.
Když si potom dala říci,
chvíli u mě zůstala,
zapálit snad měl bych svíci,
za rok Jana chovala.
No, hm, zaujímavé, také presvedčovacie metódy ani Rusi nemajú :), ST
16.06.2009 04:11:00 | Juraj Hrom
Na co žes to vlastně tlačil?
Poučení ale zřejmé:
Kdo netlačí na pilu, tlačí pozděj' na kočár.
14.06.2009 22:53:00 | Špáďa
A jak se z malé náhody stane velký osud :-) Jana chová v náruči Jana...
14.06.2009 22:07:00 | Chancer