To vám takhle venku koukám,
na přírodní krásy.
Pro sebe si tiše broukám,
to jsou skvělé časy.
Jen se koukej na ty křivky,
moje já mi radí.
Nádherné jsou mladé dívky,
pohled přec nezradí.
Dál se moje oči pasou,
dělám radost sobě.
Zavřu oči nad tou krásou,
jen až budu v hrobě.
Krásně, velmi krásně jsi báseň napsal, mysleme dál a pišme o krásách přírody, smrt ještě pooooočká.
30.11.2009 19:34:00 | carodejka
Tvá poezie je tak úžasně veselá a radostná, že mně vždycky rozesměje. Škoda, že nemohu psát jako ty, rozverně a potutelně. Jedině do šuplíku. A to by byla škoda. Myslím, že si na to založím blog. Štve mně, že musím pořád myslet na vážné věci a přitom je kolem dokola tolik srandy.
28.11.2009 22:51:00 | Maura
*forever young**********st
28.11.2009 22:42:00 | rybí prdy