Do lesíčka míří paní,
chce si jaro užívat,
vyrazil jsem rychle za ní,
něžné chvíle prožívat.
Promiň, nemám vůbec zájem,
ty jsi kocour toulavý,
s tebou není cesta rájem,
patříš mezi nemravy.
Netřeba se omlouvati,
celkem jsi to trefila,
což si takhle sklenku dáti,
tos mi kdysi slíbila.
To je dávno promlčený,
promeškal jsi správný čas,
dnes máš dveře uzavřený,
nezláká mě sladký hlas.
Smůla.
Příště zkus víno borůvkový
To už i píseň ví,
Že dívky rády, víno tohle borůvkový
(Já ho mám doma, proto přípomínka jedné známé písně.)
09.08.2010 15:41:00 | Rikitan
Víš, nejvíce na Tobě obdivuji elán, švih a rytmičnost básenek, hrozně mě to poutá a láká, moc dobře se mi čtou. Často v nich nandu moudra, jindy legračnost... líbí se mi každé slůvko, které Tvoje ruce píší... tiško pročítám znovu, ať neplaším Tvouju múzu... co se znovu plíží. ST!
28.03.2010 20:32:00 | NikitaNikaT.
Když je mi smutno, zajdu k tobě a hned je nálada lepší.
Jsi Super vTipný.
28.03.2010 13:58:00 | PPetrushka
Zkus ji zblbnout básničkama
a na sladký řeči
říkala mi kdysi máma
že některé to stačí!
ST!
28.03.2010 12:24:00 | Zasr. romantik
Jen v pohádce o vlkovi
a svéhlavých kůzlátkách
sladkým hlasem zdařilo se
zdolat zámky ve vrátkách...
Kde sladký hlas nepomůže,
jinou třeba tasit zbraň,
by se děva odmítavá
ve vášnivou zvrhla saň...
;-)))
28.03.2010 12:06:00 | TetaKazi
Stejně je v lesích ještě sníh a nebo pořádný bahno, aspoň v těch, kam chodím já... :o))
28.03.2010 07:54:00 | labuť