O dětech

Anotace: Občas pláčou, občas brečí, radostí nás záhy léčí. (Optimistický pohled na děti na rozdíl od básní "Zraněná úcta" a "Rodinná idylka".)

Čisté jako DíVíDíčko,
sotva vyjdou na sluníčko,
už by chtěly zkoumat vesmír,
dělat věci, které nesmí,
a když přijde přísný zákaz,
je to pro ně jedna z nákaz,
neposlechnou, vyvádějí,
ale stejně, když se smějí,
odpustíš jim každý přečin,
občas za trest v koutě klečí,
a pak jako milé dámě
nabízíš jim svoje rámě,
obejmeš je, ukážeš jim,
že je máš rád, i když brečí,
že jsou dražší než-li zlato,
každý rodič jistě zná to.