Přestupní stanice

Nejsem tou dívkou z plakátu,
i ta přinesla stesk a ztrátu.
Nebyla první ani poslední,
a tvá fantazie pořád s ní?

Nejsem tou dámou první pomoci,
s kterou přicházely přívaly bezmoci.
Milenka řádná, jinak žena vdaná,
svůdná i chladná, na loži nikdy sama.

Nejsem těmi, které v básních opěvuješ,
které chvíli potřebuješ a pak nemiluješ.
Jsem minulostí a přece pořád s tebou,
proč nechápeme, že nás srdce zebou?

Bok po boku jednou za čas,
kolikrát denně chci říct ti nahlas.
Kam zmizela naše pomyslná hranice,
nejsem víc, než tvoje přestupní stanice.