Anotace: Další krátký obrázek z procházky městem. Kdybych měla tehdy štětec, chtěla bych ho namalovat. Štětec jsem neměla, a ani bych to nesvedla.
Byl tam.
Nebo to byl možná sen,
malý kluk s červeným nosem,
na výlohu přilepen,
horký chlad v srdíčku bosém.
Pod víčky mu kvetla píseň,
v tu chvíli mu patřil svět,
ještě nezná slovo "tíseň",
touha, naděj dětských let.
Až kolem té výlohy půjde za pár roků,
podívá se akorát tak
na hodinky.
23.03.2012 13:20:12 hanele m.
je to mile zachycený okamžik - jen mi k tomu nesedne ten konec, ten je jak naroubovaný odněkud úplně jinud - chápu myšlenku, obrázek vidím, ale ten konec bych teda jako čtenářka básně reklamovala :o)
11.03.2012 21:21:09 Nevratný obal
Velmi půvabná!:)
11.03.2012 21:24:09 Písnička...
půvabná... Nebudu skrývat půvabné potěšení z toho, že je někdo schopný použít tak vznešené slovíčko ve spojitosti s takovýmhle výjevem..o:) Děkuji:)
11.03.2012 21:28:31 Nevratný obal
No taková půvabná vzpomínka na můj přilepený nos ke skleněným tabulím hračkáren :)
11.03.2012 19:31:28 zaba.zuzla
Zvláštní, zajímavá, představuji si, co jsi to jen viděla... :-)
11.03.2012 21:12:32 Písnička...
Jen představuj. Pokud to v někom vyvolá snahu představit si tu situaci, je to pro mě přesně ten krásný pocit jako bych ten výjev dokázala namalovat. Jsem za to moc ráda:) Jen představuj.