Ze dna papírové krabice

Ze dna papírové krabice

Anotace: Nechci příliš anotovat - prostě čtěte dál a dozvíte se..

Sbírka: Ze dna

Ani nevím, jak jsme se zde octli.
Na dně krabice z papíru.
Kde svět je šitý na míru
snad samotnému vesmíru
a hlavně - nikdo nedá na víru
sám v sebe.
Slibovali nebe.
A realita?
Ležím zbitá.
Vedle tebe.
Polomrtvého hlady
sbírajícího poslední drobky
ze dna naší papírové hrobky.
Která stejně brzy skončí na skládce.
I se svými popravenými.
Nevěř na konce jako v pohádce…
Autor Prinzeschen, 23.03.2012
Přečteno 296x
Tipy 5
Poslední tipující: tato22, gallatea, Linzerka, hanele m.
ikonkaKomentáře (3)
ikonkaKomentujících (2)
ikonkaDoporučit (1x)

Komentáře
líbí

mně se to taky líbí ale je to stejné jako u té druhé - buď se pokusit rýmovat vázaně (já vím, je to dřina a není to lehký aby to neskončilo jako obyčejná říkanka) a nebo naopak se těch rýmů tak nedržet a nedávat je tam jen proto že znám několik slov co mají stejnou koncovku (myslím tu hromádku -íru a hlavně sebe-nebe-tebe)
drobky-hrobky je fajn - a taky na skládce-v pohádce :o)

23.03.2012 09:32:03 | hanele m.

líbí

Chápu a děkuju za názor - ale tohle je prostě můj styl, já takhle píšu. Je to něco jako můj podpis - nedržím se lajn, takže nepíšu jen volné verše nebo naopak úplně vázané rýmy. Víceméně to kombinuju podle svého nejlepší vědomí a svědomí. Ne všem se to musí líbit - ale jde to ze mě a o tom je poezie především, ne? :)

23.03.2012 10:39:04 | Prinzeschen

líbí

jasně

23.03.2012 12:09:08 | hanele m.

© 2004 - 2024 liter.cz v1.7.1 ⋅ Facebook, Twitter ⋅ Nastavení soukromí