Anotace: Se životem je někdy těžká domluva...
Živote.
Můj smutný živote.
Jsi tak prázdný a studený.
Jako mrtvý ženich,
co o svatební noci
zkazil celé kouzlo milování
svým necitlivým dotykem
plným pohrdání.
Jsi tak těžkopádný a strašlivý,
jako betonové boty
na noze utopence –
oběti italské mafie,
která nedává druhé šance
a chladnokrevně zabije.
Jsi jako ráno po těžké noci,
kocovina, co hlučí v hlavě,
žaludek na vodě
a slabá kolena.
Člověk sotva stojí.
Když upadne – zůstane ležet.
Protože vstát se bojí.
Takový jsi.
Živote.
Rozdáváš rány.
Bereš pevnou půdu pod nohama.
Necháváš šrámy.
Jsem už jen schránka vyčerpaná.
Připoutaná.
Poutáš mě k zemi ocelovými pouty.
Ty, můj živote…
Jsi ten nejhorší společník ze všech.
Je to nádherné. Tak smutně nádherné. Jenom se smutkem moc nesouhlásím. Život je krásný. Krásný, krátký, bláznivý. Naopak, veškerá škobrtnutí je jako trhání lístků kopretiny
"Má mně rád, nemá mně rád,"
"Jednou jsme dole jednou nahoře,"
Prožil jsem život velice vesele. Pokud by se, Zatá rybka zeptale, přál bych si to samé.
16.05.2012 07:44:15 | kolinko