Návštěvnost
SEBEVRAŽDA STUDENTA
SEBEVRAŽDA STUDENTA
Sebevražda studenta
Dotýká se mne to už jen tím, že i já jsem školní léta prožil v UB, nejpravděpodobnějším rodištěm JA Komenského, kde již tenkrát, učitelé ve Sdružení Komenius, začínali praktikovat jeho návod „škola hrou“. Výuka spočívala v tom, že si zahrávali s našimi dětskými dušičkami a nutili nás žít ve stálém strachu vedoucím až k neuróze tím, že při diktátu, za každou chybějící čárku nebo háček nad slovem nás trestali až čtyřmi údery rákoskou na dlaň. Už tenkrát jsem chápal ten pedagogický nesmysl, že některé děti neměly schopnost mnohé pochopit i kdyby je tou rákoskou třeba umlátili.
Tento poznatek mne provází, stejně jako ostré sledování školství, po celý můj život. Došel jsem k závěru, že v praktickém životě většina učiva je nepoužitelná i když vím, že škola každého by především měla naučit myslet a k tomu potom jen vědět, kde patřičnou moudrost vyhledat. Dnes je to úplně nejjednodušší. Ovládat internet.
Nyní už jen k případům, vedoucím až ke školní sebevraždě. Výuka na gymnáziu trvá nejméně čtyři roky. Myslím si, že je to dostatek času, aby ty desítky profesorů rozpoznali výši schopnosti a inteligence každého jednoho studenta, zvláště, když už na školu byl přijat výběrovým řízením.
Jestliže potom je někdo uznán k postupu do maturitního ročníku, měl by to být předpoklad a snad i závazek školy, že ke složení maturity je bezproblémově předurčen. Zdá se mi až nesmyslné, neodpovědné a také neodpustitelné i přesto, že to současný systém dovoluje, připouštět k maturitě studenty ještě nepřipravené, o kterých se předem ví, že neuspějí. Je to jako posílat na frontu vojáky zcela nevycvičené a klidně se dívat jak umírají.
Televize se sice rozhodla vinu svalit na rodiče, protože sami s průměrným vzděláním, chtějí mít děti co nejvzdělanější, často jen proto, že je to požadavek doby.Kdo však o schopnostech dětí má kvalifikovaně rozhodnout, když ne vysokoškolští vzdělanci? Jenže škola i profesoři mají příjmy podle počtu studentů, takže za málo peněz málo muziky. Dříve se propadávalo z ruštiny, dnes z češtiny. Jsou oba předměty životně tak důležité, když třeba v jiných předmětech výsledky jsou přijatelné? Za čtyři roky posedávání ve škole každý musí něco pochytit i když nechce.
Kde je tedy vina? Ve školním systému, který ke studiu přijímá nevhodné studenty. Nepilné již během studia nevylučuje a co nejhorší, k maturitám připouští i pětkaře. Na co spoléhají ? Na osvícení boží nebo na zázrak? V září reparáty! To je sice záchranný kruh, ale velmi nespolehlivý. Co jsem se nenaučil za čtyři roky, myslíte, že se doučím za 2 měsíce? Už jen ta představa je nenormální.
Nechybí také výuka etiky, aby všichni věděli, že život je dar a podle toho ŽILI?
Dotýká se mne to už jen tím, že i já jsem školní léta prožil v UB, nejpravděpodobnějším rodištěm JA Komenského, kde již tenkrát, učitelé ve Sdružení Komenius, začínali praktikovat jeho návod „škola hrou“. Výuka spočívala v tom, že si zahrávali s našimi dětskými dušičkami a nutili nás žít ve stálém strachu vedoucím až k neuróze tím, že při diktátu, za každou chybějící čárku nebo háček nad slovem nás trestali až čtyřmi údery rákoskou na dlaň. Už tenkrát jsem chápal ten pedagogický nesmysl, že některé děti neměly schopnost mnohé pochopit i kdyby je tou rákoskou třeba umlátili.
Tento poznatek mne provází, stejně jako ostré sledování školství, po celý můj život. Došel jsem k závěru, že v praktickém životě většina učiva je nepoužitelná i když vím, že škola každého by především měla naučit myslet a k tomu potom jen vědět, kde patřičnou moudrost vyhledat. Dnes je to úplně nejjednodušší. Ovládat internet.
Nyní už jen k případům, vedoucím až ke školní sebevraždě. Výuka na gymnáziu trvá nejméně čtyři roky. Myslím si, že je to dostatek času, aby ty desítky profesorů rozpoznali výši schopnosti a inteligence každého jednoho studenta, zvláště, když už na školu byl přijat výběrovým řízením.
Jestliže potom je někdo uznán k postupu do maturitního ročníku, měl by to být předpoklad a snad i závazek školy, že ke složení maturity je bezproblémově předurčen. Zdá se mi až nesmyslné, neodpovědné a také neodpustitelné i přesto, že to současný systém dovoluje, připouštět k maturitě studenty ještě nepřipravené, o kterých se předem ví, že neuspějí. Je to jako posílat na frontu vojáky zcela nevycvičené a klidně se dívat jak umírají.
Televize se sice rozhodla vinu svalit na rodiče, protože sami s průměrným vzděláním, chtějí mít děti co nejvzdělanější, často jen proto, že je to požadavek doby.Kdo však o schopnostech dětí má kvalifikovaně rozhodnout, když ne vysokoškolští vzdělanci? Jenže škola i profesoři mají příjmy podle počtu studentů, takže za málo peněz málo muziky. Dříve se propadávalo z ruštiny, dnes z češtiny. Jsou oba předměty životně tak důležité, když třeba v jiných předmětech výsledky jsou přijatelné? Za čtyři roky posedávání ve škole každý musí něco pochytit i když nechce.
Kde je tedy vina? Ve školním systému, který ke studiu přijímá nevhodné studenty. Nepilné již během studia nevylučuje a co nejhorší, k maturitám připouští i pětkaře. Na co spoléhají ? Na osvícení boží nebo na zázrak? V září reparáty! To je sice záchranný kruh, ale velmi nespolehlivý. Co jsem se nenaučil za čtyři roky, myslíte, že se doučím za 2 měsíce? Už jen ta představa je nenormální.
Nechybí také výuka etiky, aby všichni věděli, že život je dar a podle toho ŽILI?
Komentáře (1)
Komentujících (1)
Doporučit
Tisk