strangelove

Přišla kráska
a dělala jakože mi rozumí
její rty měnily se v kov
a za očima měla černou díru....

Ale jinak držela pití
normálním gestem barové děvy
okouzlení se místo v srdci
ztrácelo někam do prázdna...

Mohu vás milovat?
mohu vás zvát?
mohu se na vás usmívat?
mohu si s vámi dál povídat?

V baru byl kdosi okraden
a neónová světla roztancovala zostuzení...
slečna byla tmou
byla světlem
srdcem roztříštěným
do vesmíru...

Volal jsem tmou
po monstrech z beztvarých světů
abych ty střípky drobící se nekonečným prostorem
zachytil
alespoň pár jich ..
než zapomenu,že kdysi byly
srdcem..