Jen okraj útesů, dělí nás od moře
jen krůček od smrti dělí nás život
spíláme na život na svoje hoře
hledáme důvody co není nám vhod.
Myšlenky spřádají pavoučí sítě
a naše ego upne se v nich
stejně jak výčitky, chce se mi křičet
pomalu chřadnem a mizí i smích.
Žijeme pod vládou svých vlastních myšlenek
na kraji života s koulí minulosti
a ta nás svazuje uvnitř i navenek
možná je na čase říci už dosti
Stejně jak budoucnost není nám napsána
minulost zase nelze už opravit
jen božská přítomnost, která se udává
je naším životem a tu máme žít.