Narážím na stěny jako pingpongový míček,
znavená je z toho duše má.
Pohasíná růž mých líček
a hlava je zmatená.
Nahoru a dolů
létám tam a sem,
kde najdu oporu
aspoň pro jediný den?
Kam směřuje existence má?
Kdo mi domov a lásku dá?
Kdo mi ukáže jakou cestou vydat se,
Kdo nastaví mi střelku na kompase?
Těžké je proplouvat životem.
Plachty každý den jiným směrem chtějí jít.
Osud s nepřejícným tarotem,
S větrnými mlýny stále se bít.
Najít správný cíl
Po tom toužím já
Vrhnout se v života výr.
Ať už se mi to jen nezdá.
Někdo se najde, hlavně neztrácet naději :)
01.10.2012 01:10:05 | Nigol