Anotace: ...
Stála na balkóně
s krabičkou klidu
baleného po pár gramech
a věděla
že s každým nádechem
by mohla umřít ještě víc
A slzami hasit konečky
prstů svého ega
co jí propletlo hlavu
skrz
jako jeho ruce v klíně
nebo inkoust na jazyku
Že by mohla pít ten dým
až do vlastního dna
nebo než by ji to otrávilo
Tak si radši
s výrazem předčasně sestřeleného vrabce
přisedla paty
a rázem omládla o celý svůj věk
A nechala se potratit
z vakuovaného balení
vlastního těla
rovnou do poschodí
kde děti ještě chodí
spát
Moc zajímavý příběh .-)
18.11.2012 21:45:23 | Madanik
První slokyčka je ukradeníhodná...:)) seš borec housličko..
30.10.2012 23:45:40 | poeta
To mám po Tobě Básníčku, děkuju..)
31.10.2012 05:54:47 | Písnička...
Tak velkoděkovně tvým směrem:-D
31.10.2012 06:39:48 | poeta
no páááni... dámo
ST
30.10.2012 16:11:57 | Aťan
Tak páni, nebo dámy? Vyber si:/
30.10.2012 16:27:57 | Písnička...
tak teda dámy, no... když to musí být :)
30.10.2012 17:43:34 | Aťan
hezoučký, pěkný obrazce. Dík.RM.
30.10.2012 13:42:50 | Robin Marnolli
Já děkuju, že jsi skočil na návštěvu;):)
30.10.2012 13:50:50 | Písnička...
tak proto žena nikdy nepí...
30.10.2012 07:31:24 | enigman
:) pochopil
30.10.2012 09:19:32 | Písnička...