Kus svého já vtiskla jsem do básní
srdce je šepotář, duše pak mlýn
Na lesních cestách i v městských tramvajích
pulsují příběhy z jiskřivých dní
Do vína rozumy za nocí padají
po ranní mlze se koulí víček svit
U šálku kávy a sladké koblihy
svůj další kousíček začínám žít
Listuju po stránkách, v obrazcích slov
poslouchám život, jak skrz vše klokotá
Kde všude zůstala ozvěna mých stop
a jaký příběh bude dnes tetován
jeden hluboký nádech po přečtení .. blahopřeji
06.10.2014 05:46:25 | Koza
děkuji za stopy tvé
které u mě zhluboka dýchám.
01.01.2013 09:50:34 | Danger
Ozvěna tvých stop
tu stále vrytá
něžně se choulí v řádkách slov.
Za srdce naše tvá poezie chytá
netřeba více.
Více slov.
Jako vždy hezké s nádechem touhy.
17.12.2012 19:34:40 | Paulín
hezkej kousek:-)
09.12.2012 08:34:23 | Robin Marnolli
tuží...
16.11.2012 09:08:15 | enigman
to je moc krásný příměr
srdce je šepotář :)
15.11.2012 12:45:24 | poetka