Jednoho nepřítele mám
a ejhle, zrovna jde právě k nám.
Dívá se přísně a nekompromisně,
i když se snažíme být milé, máme pocit tísně.
Nedá se s ním bavit, ani smát.
Na vše reaguje netečně, nebaví ho tohle divadlo hrát.
Je mu všechno jedno, on stejně vždy vyhrává,
Ať děláme cokoliv, vždy vše ve vzpomínkách roztává.
A kdo je tento nepřítel z oceli, kvůli němuž ti vyhasne z oka jas?
Nás všech nepřítel, nelítostný pan ČAS…….
Vítej zpět ve světě poezie, jsem ráda, že jsi se vrátila k literární činnosti a hned s tak duchaplnou básní. Stručné, výstižné s hlubokou myšlenkou. Smekám.
22.01.2013 12:24:46 | Katka de Krho
Děkuji Vám Vznešená paní za krásné přivítání ! :) Je mi ctí, být zase ve světě poezie a zkoušet zde vyjádřit co ve mě žije :) Děkuji Vám za koment hezký já pokusím se psát hezky česky :))
22.01.2013 12:32:26 | Magdík