horolezec

pod jižní stěnou Dufourspitze
kde slza zamrzá
jen s fotkou Tvou
pláč je krupobitím
snažím se projít samotou

sám v bíle mlze
jen vytí vlků
oheň již pozřel- co dal starý kmen
věnuj mi jeden.. víc si přát nesmím
ozdob mi sluncem další den

pro trochu slávy světské
motám svá lana do smyček
k té cestě poslední
než adrenalin vyplaví své taje
než polární zář .. ve mně rozední

architekt podstaty mrazu
po křivkách Tvého těla
oblouky látá nad mou hlavou
před větrem chráněn
nejblíže místu kde si hvězdy plavou

vrchol ti setnu

horo zrádná
jsem tu a dnes tě pokořím
pak do údolí sejdu
a na oltář ho položím


vzpomínce bratrům

co beze jména tady leží
daleko od domova
chráněni mohylou
jen prostý kříž, žádná slova