Anotace: Dvousloké spontánní intermezzo...
Přiznání III.
Ráno je to divný jenom s pitomcem
jsem lapená ve slovech
snažíc se vysvětlit neuvážené činy
(nebo možná uvážené,
leč nemilované a bez lásky)
Morálka je zprohýbána
do tvaru tvé páteře
a mého těla ve tvých rukou.
Žije v obscénnosti
nejsme milováni
a slova mi nedávají žádnou svobodu
slova mi nedávají nic
Nemohu se milovat a nemohu být sama
A nemohu být já
Já nemohu být já
A mé já nevydrží samo.
Je to hloupé.
Čtu tě po dlouhé době, Kristýnko, a musím říct, že tvé básně jsou pořád stejně skvělé. Někdy si říkám, co bych za to dala, abych se nevypsala.
11.03.2013 13:26:01 | Já Esther Ruth