Návštěvnost
Stačilo tak málo
Stačilo tak málo
jen bys však musel chtít
povědět si co v dopise stálo
mohli jsme v sobě štěstí dál mít
a nemuseli bychom tak
nad tím teď přemýšlet
že už nám ujel vlak…
Stačilo tak málo
jen trochu rozumná slova
jen ta blízkost našich těl
tolik střepů se nedá lepit znova
a bolí to si teď říkat
že tohle vlastně nikdo z nás nechtěl
vždycky když je úplněk
tak vím, že se taky díváš…
Stačilo tak málo
a mohli nás opustit nervy
a nemusela bych si myslet
že na tomhle světě vlastně nemám co dělat
jsem tu prostě jen tak do rezervy
kdyby náhodou se někomu už nechtělo…
Vlastně ani nevím co je život
k čemu ho tu mám, kdo mi ho dal
jak si s ním mám hrát
a co bude až ho mít nebudu
další život asi těžko
člověk totiž nikdy nedostane něco dvakrát
vždycky jsem musela všechno zvládnout napoprvé
a když ne, tak mám prostě smůlu
někdy i každým dnem
proto se už radši neptám
a budu ten život žít dokud jsem
i když jdou lidé na opačnou stranu
než já…
Stačilo tak málo
odpustit si navzájem chyby
já o nich vím a v životě neslíbím
že pryč ze sebe je dám
někdy asi moc složitě přemýšlím
nad věcmi co už jsou dávno vymyšlené
a někdy zase vůbec nepřemýšlím
nad tím co dělám
a chyby dělám dál
ale ten kdo mě doopravdy miluje
miluje i mé slabiny
a to jsi nedokázal…
Stačilo tak málo
a nemusel bys cítit, že usmát se je umění
ještě pořád se oči mé v slzy promění
je to můj úděl trápit se
trápila jsem se někdy když jsem byla s tebou
trápila jsem se když jsi mi chyběl
trápím se když jsi mě opustil
trápím se když o tobě nic nevím
trápím se i když o tobě něco vím
narodili jsme se do špatného časoprostoru
někdo zapomněl přeskočit závoru
a bude to trvat rok, možná víc
než konečně poletím
nic nikam nevede
motáme se v jednom začarovaném kruhu
a pořád jsme nepřišli na nic…
Stačilo tak málo
a ty už to teď taky víš
stejně jak já přemýšlíš
ani nevíš že mám někdy chuť tě zabít
nemůžu chodit ven a vidět ty páry
jak jsou jeden pro druhého
chci zmizet a stín svůj zakrýt
chci ukončit tvůj svobodný let
někdy chci přijet
a podpálit ti pokoj s tebou uvnitř
abych mohla žít s tím že už neexistuješ
ale nikdy bych to nedokázala
přelstít srdce těmito činy
kdybych tam přišla
a viděla tě
jak krásně spíš
dívala bych se celé hodiny…
Stačilo tak málo
stačilo jen trochu chtít
nemuseli bychom žít
z toho co se nám zdálo
nemuseli bychom jen snít
stačilo tak málo
a nemusela by být
hvězda rozpůlená
nebe nám hodně přálo
lásko už vzdálená
stačilo tak málo…
Komentáře (15)
Komentujících (6)
Doporučit
Tisknikdy nevíš jestli někdy nedostaneš něco dvakrát,to je právě to tajemství nekonečnosti života ,víme toho hodně málo a kdoví jak to všechno bude dál..já tenkrát propadla do hodně těžké depky a myslela že už nic nebude a ono je,sice jiné ale vlastně tak podobné jakoby to pokračovalo a nikdy neskončilo.Ale to je těžké vysvětlit..prostě myslím si že nic nemusí být ztraceno pokud v to silně věříme a pokud už to předem nevzdáme..vždycky je možnost. Máš to jinak hezky napsané
27.03.2013 08:34:54 | xoxoxo
děkuji, jsem ráda že jsi četla :) já vím, jak to myslíš..prostě to vždycky všechno záleží jen na nás samých jak se ke všemu postavíme a jak budem chtít bojovat ať už s jakoukoliv situací
27.03.2013 15:09:57 | Jiná
Nebylo asi jednoduchý... napsat to tolik citů a pocitů... každopádně... smekám klobouk...
26.03.2013 22:01:15 | Madanik
Oslovila mě anotace, tak jsem se musel do tak dlouhý věci začíst. tuhle píseň a vlastně celou tvorbu Birdy mám moc rád...a vzhledem k melancholickým songům se asi hodí pro výpisky pocitů...báseň by se mi líbila trochu obrazovější, ale přeci jen jsem si tam něco našel...tak bodík.
...no, a za čas to přebolí...
RM.
26.03.2013 21:14:33 | Robin Marnolli
děkuji..tohle je vlastně jen jedna písnička, co od nich mám ;) no jsem zvědavá kdy to přebolí, pořád se to nikam nehne..
26.03.2013 21:36:24 | Jiná
no...asi to pár měsíců bude...chce to zaměstnat se něčím hezkým...jednu dobu jsem si v podobné situuaci na návrh kamarádky dal za cíl psát pozivní básňě, zpočátku to bylo těžký, postupně se vyjasnilo...no a dobří přátelé, co podrží...taky k nezaplacení.
26.03.2013 21:43:30 | Robin Marnolli
zatím čtyři..no já vím, člověk musí pořád něco dělat..i když nemá přátele :) ale o tom psaní jsi mi už jednou říkal, ale nejde mi to - neumím psát o něčem co prostě vůbec momentálně necítím. Já píšu abych se vypsala ze svých pocitů ;) ale jinak díky
26.03.2013 22:26:54 | Jiná
no, já vím, u mě dosažení toho cíle taky trvalo, ale po opakovaném povzbuzení a nevzdávání se...se to postupně pomalu dařilo;-)
...jo a na zlepšení nálady to chce spíše nějakou hravou hudbu...
...co třeba tuhle:http://www.youtube.com/watch?v=sB2MBop0cLo
26.03.2013 22:29:14 | Robin Marnolli
"ale ten kdo mě doopravdy miluje
miluje i mé slabiny
a to jsi nedokázal… "
Taky si říkám..nejraději bych zkopírovala celou báseň,protože to cítím přesně tak, jak to popisuješ.. ;) Věci jsou hold někdy komplikované, chjo.. ;)
ST! :)
26.03.2013 19:16:03 | Krávolína
taky jsem ty tvé chtěla už několikrát zkopírovat :) jsme na tom dost podobně..a vlastně vždycky jsme byli :)
26.03.2013 19:28:04 | Jiná
zrovna včera jak jsem si otvíral garáž a jel na noční, tak jsem se díval na měsíc. ani nevím, jestli jsem všechny tvoje slabiny našel. ale tak teď už o sobě něco málo víme, když si občas napíšeme vzkaz. připadá mi, jak kdyby jsi mě strašně nenáviděla a zároveň měla i trochu ráda.
26.03.2013 18:24:03 | JohnyD.
já jsem se taky včera dívala, jak kdybych to věděla..jj chvilku tě nenávidím za ten rozchod a za to po tom a chvilku tě mám ráda za to co bylo před tím
26.03.2013 19:25:58 | Jiná
njn, nebylo to asi moc v pohodě, když jsem se ti přes tři měsíce vůbec neozýval. mám to podobné...někdy si říkám, že je vše okay, když jsem single. a někdy tu samotu nenávidím a vzpomínam na to předtím
26.03.2013 20:09:57 | JohnyD.