jsem...po kolikáté už?

jsem...po kolikáté už?

Anotace: ...jsem..věnováno Tomášovi... :)

..jsem

malá kapka

na Tvé dlani...spím

zapomněl jsi?

ještě jsem cítit

 

mýdlem

...taky jsem

barová židlička

spadla jsem obloukem

k podlaze

co voní

vínem vylitým


..jsem

oči ...

v zapadající trávě

dvě oči

na Tvé hlavě

spíš na temeni

hlídám

co jsi včera poztrácel

.. kamenný most

za skotskou branou

spojuji lány trav

aby se ovce mohly pást

..jsem


nádech noci

a výdech ke hvězdám

jsem Tvá labutí píseň


závan vzduchu

ve kterém stoupá kormorán

sněženka

radostná chvilka

ze které se ti nechce

ven

...jsem modrá barva z duhy


Tvůj nedosněný

sen...

 

 

 

Autor Noc17, 03.04.2013
Přečteno 455x
Tipy 14
Poslední tipující: jvacl, Radhuza, Holis, Jiná, Miriska, Robin Marnolli, poeta, zamotán v nedospělosti
ikonkaKomentáře (8)
ikonkaKomentujících (3)
ikonkaDoporučit (0x)

Komentáře

Jsi modrá barva z duhy
barevná stezka nad krajinou
po tobě přejdu..nechci žádnou jinou
pod nohama mít

03.04.2013 10:02:40 | poeta

cesta duhová

co do Athén tě zavede

ne jako každá jiná do Říma

sovy nám budou ukazovat cestu

na rosách trav

budeme rozjímat

pak v slunečním paprsku

vypaří se sen

na mechu..mezi modrou a bílou

zatančím ti

nový den

jsem

Tvojí

vílou

03.04.2013 10:10:40 | Noc17

Na rosách trav kde kapky spolu tančí
a hudba tichá drží tón
tam mezi stonky kopretin a růží
kde slunce mívá zvláštní sklon
tam počkám na tvé kroky tiché
omamný .... kouzlem známý hlas
a až se otočíš zamávat všem ptákům
na tvář, tu oblohu letní
políbím tě zas

03.04.2013 10:30:48 | poeta

...zkus chytit vánek

mezi prsty

na střevíčcích mám rolničky

ty vzpomínky

na Tvůj úsměv

natrhám si sedm sedmikrásek

a budu počítat

máš mě rád

a na to druhé rovnou zapomenu

vyhrnu si šaty

s modrou pentlí

ty které máš nejraději

a řekou půjdu hledat

svítání

co zalezlo nám za nehty

když dýchal si mi

do zkřehlých dlaní

po první Noci..plné tajemství...

psssss..a dál už smíš jen šeptat

03.04.2013 11:33:20 | Noc17

pošeptám potichu nakloněn
čím dál tím blíž k tvé zlaté tváři
pohladím po vlasech po zádech
a pak tě celou na oltáři

obložím lekníny půlnočních zrození
trhaných z hladiny klidné tiché
pošeptám podruhé přijmi dar z rukou mých
jen oči zavři a zvolna dýchej

dovol mi rozehřát ledové vločky
bránily splynutí těch dvou řek v nás
v proudu jim stavěly jen slepá ramena
aby náš společný zmařily čas

03.04.2013 11:44:23 | poeta

splétám Ti věneček z fialek

ta vůně je vzpomínka

na motýlí křídla

na všechny
srdce v písku

které už mořská voda smyla

na všechny východy slunce

které jsem ve verších

uvěznila...

****************

děkuju básnit s Tebou je jako pohlazení :)

04.04.2013 11:41:28 | Noc17

začala jsem u básně, leč ST bych ráda dala i vašemu rozmlouvání, krása, děkuji...

05.04.2013 14:23:31 | Radhuza

pohladím, rozcuchám
a jakékoliv přání
co by se zrodit chtělo
v kapse mám..červenou mašlí ovázané
i hřeben na ty rozcuchané
lokny co po tvářích ti tančí
tak já se loučím

básník renesanční :)

04.04.2013 14:40:49 | poeta

© 2004 - 2024 liter.cz v1.6.1 ⋅ Facebook, Twitter ⋅ Nastavení soukromí