Anotace: Psána kdysi zlomenou tužkou na rub vlakové jízdenky. Vypráví o tom, co by se mohlo stát, kdybychom se tolik nebáli neznámého. Ono něco zvláštního, úžasného, překvapivého nás může potkat každý den, když se odchýlíme o ony "dva kroky" ze své obvyklé cesty..
Jeden život, dva světy.
Jedno město, dva kroky.
Planeta, i celý vesmír,
kdo mi poví,
kam smím a nesmím…?
Jedna láska, dvě srdce.
Jedno přátelství, dvě ruce.
Mí nejbližší, i všichni lidé tady,
kdo mi poví,
proč se hned stavíte zády…?
všichni se zády nestaví...je ale pravda, že současný svět vychovává k ignoranci...
14.05.2013 07:29:34 | Robin Marnolli