Anotace: ...
Žlutý dům v koutě ulice
ve zlomku malých historií:
Dny dávno zavřených dveří
čas vzdáleným metrem měří
minulost dýchá nostalgií
Proud času žene vzpomínky
na teplo rozpálených kamen
okno roletou zakryté
vzduch plný vůně té i té
pomalu dohořívá plamen
Po schodech na zahradu
cestička, tráva, celý svět
stůl, sklenice limonády
fůra času na nápady
nedá se nikdy vrátit zpět
02.06.2013 09:50:18 Robin Marnolli
pěkně plyne, příjemná, melancholicky nostalgická.
Něco jako óda na rodný dům, nebo stavení spjaté s kusem života protkaného pavučinami vzpomínek.