Sonet vzpurný
Sonet vzpurný
jaro se přelilo do léta vlahého
do zimy musíme nastřádat vklady
vidím se v polosnu motat se nahého
v mátožných představách - bdělosti zády
křečkuju konzervy křečkuju tuzemák
abych to v poslední hodině zvládl
nakonec do ulic půjdeme tak i tak
hodím si po fízlech - i kdybych padl
melou se v Ankaře
drtí to Španěly
v USA drží to armáda
i kdyby trakaře
celou zem posely
nelehnem bez boje na záda
Komentáře (1)
Komentujících (1)
Doporučit
Tisk
Přečetla jsem pár tvých posledních básní a byla malinko v rozpacích. Působí tak nějak nevyrovnaně, kostrbatě, některé malinko infantilně... Kde se poděl tvůj um napsat krásně tajemné a vzrušující verše?
V jedné básni se obáváš, že už nejsi básník. Někde uvnitř je v tobě stále poeta, jen ti zřejmě chybí inspirace. Pa :)
Snad tě zas brzy políbí,
i když ti vůbec nic neslíbí
a splyne s tebou tělem, duší
(jen poeta teď jistě tuší,
že na čelo líbající kráska
nebude erós, knižně láska)
ta básníky opěvovaná fáma,
nevěrně milující dáma -
MÚZA...
11.08.2013 02:46:15 | prostě já
