Hladové hry

Hleďme na tě, synu boha,
první, z prvních, jeden z mnoha,
pyšný, dravý, bez lítosti,
hladových her jsi se zhostil.

Ve dni stejném, jako jiné,
vše, co není s tebou, hyne.
V lidmi vynucených daních,
svíráš čepel ve svých dlaních.

Příjde smrt, chce tančit s davy,
rozvesel ji, jsi ten pravý.
Se dvojsečným hadím břitem,
to, co děláš, nejde s citem.

Jak překrásný je šarlat krve,
posté dál, jak napoprvé,
A přesto, jak je dlouhé navždy?
Dojde ti, žes páchal vraždy.

V hrudi rve se pocit duše,
šlo to tak moc jednoduše.
Až pak příjdou pravé stíny,
pocit tíhy, pocit viny…