spojení
v nezmapovaném pralese
plynulost vzorce
základ veškeré hudby
střed tance
zprávy v úderech skryté
kouzlo zabarvení
tónů slabik obvyklých frází
starobylosti poetické
hlavou mi zní
nekonečné víření
jsi jeden z nás
když jsi kdysi zemřel
duchové udělali chybu
poslali tě do budoucnosti
abys přijal novou podobu
ale ty patříš k nám
nedokážeš zapomenout
odkud jsi přišel
a vrátíš se
řekni svým chodidlům
že nejsou dým
ať z té dálky spěchají zpět
řekni svým nohám toulavým
ať poctí přítomností můj svět
kamenného domu
vysoko v horách
nad duchy oblak i lesů
žena s pečenými brambory čeká
tu se lze usadit
v zemi bohabojné
v mojí náruči rodné
neboj se Yaoundé
vrať srdce své
tam kam patří
zpátky z tvých úst
do nitra vět bubnujících
matrace jsou svinuty
cítím se silný
oči mám otevřené
sejdeme se za úsvitu
u her ve vodě plodné...
Matrace svinuty,
hlava a srdce už na cestách,
nohy jsou ještě brzděny časem,
ale ten je tak nepodstatný.
Letošní jaro přijde rázem,
mírná zima si o to říká
a trávy zase zavoní.
Spolu s omamným hlasem,
připoutá k sobě dálka člověka.
02.02.2014 22:59:50 | Tichá meluzína
ježek v kleci je proti tobě nula:))krásná nedělní chvilka poesie...o))
02.02.2014 19:57:43 | střelkyně1
....vnímám životní sílu v Tvých verších....buben mluví jako srdce....
hluboké tóny....vibrace života,ty z podstaty....nezničitelné....jen
proměnlivé.....srozumitelné těm,co umí naslouchat.....přiložit ucho
k životu.....Ji.
02.02.2014 17:58:12 | jitoush