Únor se chýlí ke konci,
já rukou třesoucí
otáčím list kalendáře.
Ve změti dnů,
světlo na konci tunelu
sotva zahlédnu,
chápu se stébla
jako tonoucí,
prahnu po kuželu,
co hřeje,
uniknout toužím z beznaděje.
Ve frontě na city
nevyšla na mě řada,
žiji bez přídělu,
alone in the city,
kéž by mě měla ráda...
Éterická...
Včerejšek mi již ukázal záda
ale je zde dnešek,
zatím jsoucnost zvládám,
krotím pudy,
byť tělo žadoní,
svého se dovolává.
Vykročil jsem bez cíle
kolem řeky
s dlaněmi v kapsách,
ke kolemjdoucím
chovám se zdvořile,
avšak též odtažitě,
vědom si pokušení,
nástrah
I want you,
prahnu po tvých citech,
mohu-li tě mít,
pak chci tě...
Na konci Února,
v posledním týdnu,
vpadnul jsem do dvora,
letmo si zívnu.
Ve frontě na city,
poslední v řadě,
čekám tu...kde jsi ty?
naslouchám radě.
Bloumám tu bezcílně,
s dlaněmi v kapsách,
usměj se nevinně,
dotkni se...zásah!
26.02.2014 20:41:51 | Robin Marnolli