Jen tak pro radost

Anotace: Tak moc jsem se zabrala do svých povinností, že jsem úplně zapomněla opravdu žít... Kdy jsme se vlastně přestali radovat z maličkostí?

Jen tak pro radost hvízdnout si a brouzdat se kaluží,
usmívat se na svět, mít pocit, že nic už mi nedluží.
Pozdravit neznámého, dát tlusté feně svůj poslední piškot,
přestat pídit se po problémech, zkrátka žít si svůj život.

Hodit své peníze na autobus bezdomovci do klobouku,
místo piva v baru jít se proběhnout po palouku.
Vypnout svůj telefon, spálit diář, budík rozmlátit kladivem,
na všechno na světě dívat se s posvátným údivem.

Konečně se rozhlédnout a začít vnímat všechno okolo nás,
zpomalit celý náš život, v té nejhezčí chvíli zastavit čas.
Každý doušek našeho bytí umět vychutnat si opravdu do sytosti
a vrátit se do doby, kdy jsme se uměli radovat z maličkostí.