Svět v mé dlani...

Svět v mé dlani...

Anotace: *********

Svět,

Tak jak ho znáte…

Svět,

Schovaný uvnitř mé dlaně…

Lehce sevřený,

Ale přesto tak,

aby se stále točil…

Tak,

Abych nezastavila

Ten do kola stálý počin…

Se světem,

Ukrytým v mé dlani

Obíhám okolo slunce,

Mezi ostatními planetami…

 

 

 

Od slunce,

Mám už popálenou dlaň,

Koloběh života

Vybral si svou daň…

Nesmím to zastavit,

Musím se stále snažit,

I za cenu toho,

Že se budu smažit.

Občas zavrávorám

A ruka se mi zatřese

To potom nastává zemětřesení,

tam dole,

U Vás,

Na Vaší planetě…

Prameny řek,

Plochy moří,

Vylévají se ven

A všechno boří…

 

 

 

Jednou za čas,

Když mám ruku

od hvězdného prachu,

lehce ho sfouknu

a rozpoutám další katastrofu…

Obrovské nárazy větru,

Ničí Vaše domovy,

Nebo si myslíte,

Že je to dílo náhody?      

Nemějte mi to za zlé,

Občas to tak musí být,

Svět není místo dokonalé…

A ani nemá být…

 

 

Možná snad,

Kdyby jednou bylo,

Neuvědomovali byste si to hezké,

Co na něm zůstalo…

Přestali byste si vážit,

Jeden druhého…

Všechno to hezké,

Samolibou hloupostí,

Pomalu ale jistě,

Stávalo by se

Samozřejmostí…

 

 

 

 

Ptáte se,

Kdo jsem?

……..

Jsem ta,

Co za vším stojí…

Ale jméno,

Mi dejte

Vy

Sami

Autor Gabriela Green, 18.03.2014
Přečteno 311x
Tipy 9
Poslední tipující: Aiury, Kaisa, zdenka, jitoush, enigman, Stoe
ikonkaKomentáře (10)
ikonkaKomentujících (3)
ikonkaDoporučit (0x)

Komentáře

Tahle báseň je pro mě naprosto dokonalá. Ta myšlenka, co skrývá, ty verše, co používáš... :)

09.04.2014 20:59:58 | Aiury

Děkuji, tahle báseň přišla jak čirý záblesk z nebes... :-) nečekaně nečekaná...

09.04.2014 21:01:33 | Gabriela Green

... proto je tak geniální ;) :)

09.04.2014 21:02:27 | Aiury

Občas, když jedu třeba v metru, jen tak se na někoho zahledím a složím o něm báseň... Chci tím říct, že okolo nás je spousta věcí, činů, dějů, jevů o kterých se dá psát... Záleží jen na nás a na tom, jakým způsobem se koukáme na svět...

09.04.2014 21:05:51 | Gabriela Green

Vím, jak to myslíš... zažívám něco podobného... nemám tedy potřebu skládat básně, což je podle mě obdivuhodně, poněvadž ty, které skládáš ty, mají hloubku a nesmírnou vnitřní myšlenku a krásu... ale najednou- třeba v autě, ve vlaku, doma u televize mi "přepne mozek" a já najednou začnu uvažovat jinak. V hlavě se mi tvoří příběhy, co nemají s realitou vůbec nic společného. Jako například u jedné z mých povídek(myslím Cesta do minulosti)... uviděla jsem ve městě starou telefonní budku a najednou jsem o ní začala přemýšlet jinak... prostě jinýma očima, než jakýma jsem na svět hleděla před několika lety. A jsem za to nesmírně ráda... :)

09.04.2014 21:10:29 | Aiury

A děkuji ti :-) Zapomněla jsem to zmínit, měla bych se stydět

09.04.2014 21:13:58 | Gabriela Green

Na všechny věci okolo se dá koukat z různých úhlů pohledu a to je na tom to kouzelné... Prostě svět jinýma očima :-) A tím to potom začíná...

09.04.2014 21:12:55 | Gabriela Green

Přesně tak :)

09.04.2014 21:13:47 | Aiury

Kata jedlá strofa...

19.03.2014 00:13:44 | enigman

Zajímavé... Děkuji :-)

19.03.2014 06:10:01 | Gabriela Green

© 2004 - 2024 liter.cz v1.6.1 ⋅ Facebook, Twitter ⋅ Nastavení soukromí