Když v parku tiše sedím

Anotace: O dnešní mládeži a o jejich „starostech”.

Když v parku tiše sedím,

svoje vrstevníky vidím.

Flaška v ruce,

cigareta v puse.

Když v parku tiše sedím,

lecos občas uslyším.

Jak kdo s kým co dělal,

jak kdo kde jak vypadal.

Když v parku tiše sedím,

už si rady nevím.

Kamarády nemám,

nikoho nezajímám.

Když v parku tiše sedím,

nad svým „proviněním” přemýšlím.

Nejsem bohatá, hubená,

zkrátka ničím zajímavá.

Když v parku tiše sedím,

tak si uvědomím - já jim nerozumím.