Chtěla bych...

Chtěla bych psát…

Slova,

co mění svět…

Chtěla bych žít

a nelitovat…

Nemuset se ohlížet zpět.

Chtěla bych konat skutky,

co změní lidem život,

co rozsvítí lidem oči

a vzplane v nich dobro…

Chtěla bych být vodou

a napojit žíznivé,

chtěla bych být tím,

co lidé nemají,

tím,

co je pro ně potřebné…

 

 

Chtěla bych dát bezdomovci…

Domov

a udržet dobro v jeho srdci.

Chtěla bych být myšlenkou,

co ti rozváže křídla.

Vypustí tě do světa

a na cestu ti dá zbytek mýdla…

Chtěla bych být větrem

a rozhánět po obloze mraky.

Aby vyšlo slunce

a zahřálo ty,

co se klepou strachy.

Chtěla bych být svíčkou,

co hoří do prázdné noci.

Svítila na cestu těm,

kteří si myslí,

že už jim není pomoci…

 

 

 

Chtěla bych být symfonií,

která rozezní Vaše uši.

Chtěla bych být tichem,

které se nedá rušit…

 

 

Chtěla bych být barvou zelenou

a jen tak osít

louku rozlehlou…

 

 

 

Chtěla bych být kapkou rosy,

smáčející suché vlasy.

Tou kapkou naděje,

co v pravý okamžik ožije…