Návštěvnost
Jiný svět
Jiný svět
Konstantně v hajzlu
když zdraví mě odepsalo
konec jednoho snu
odešlo ani nezamávalo.
Jen bílí andělé
s vidlemi z nerezi
tváře smutně veselé
operace, amputace, protézy.
Nic a cigareta na toaletě
závan obyčejně neobyčejného života
co dětinsky hlavu poplete
nejkrásnější prostota.
Dívám se, kolem mne
tváře bez života
ticho dojemné
a bíločerná malířova paleta.
Hlasy anělů z bílé sesterny
výkřiky padajích duší
aniž samy tuší
skládají střípky nejčernější tmy.
Komentáře (2)
Komentujících (2)
Doporučit
TiskJe zázrak, že v nemocničním prostředí máš chuť vůbec psát. To taky odpovídá ladění: smutek ve směsi s nasraností a beznadějí. V prostřední sloce blikne světlejší tón, ale závěr je stejně ponurý, jako začátek. Jak píšu: nedivím se. Já jsem kovaný optimista - ale v nemocnici to na mně není vidět...
11.04.2014 20:29:32 | aravara
Jsou to střípky jen vzpomínek, ale myslím, že se jich už nezbavím...
11.04.2014 21:41:19 | contionor